27. 2. 2017

Moje večerní péče o pleť: Odličovač, micelární voda, čisticí gel, krém

Ahoj! :)

Rozhodla jsem se sepsat článek o tom, jak pečuji večer o svůj obličej. Jelikož moje pleť není hladká jako dětská prdelka a rozhodně není bezproblémová, stává se mi často, hlavně v období při očekávání menstruace, že se mi i v mém (pokročilém) věku tvoří na obličeji akné. Abych co možná nejvíce zmírnila dopad tohoto "nepříjemného společníka" na svou pleť, naučila jsem se používat (obvykle) každý den těchto pět kosmetických pomocníků:

1. Zklidňující odličovač 2v1 Essentials Sensitive od Garnier
Tento dvoufázový odličovač je bez alkoholu a parfemace. Odstraňuje voděodolný make-up a mně naprosto vyhovuje. Pleť s ním vždy dobře odlíčím, nedráždí oči a navíc není ani nijak extra drahý - v drogerii DM stojí 79,90 Kč.


2. Micelární voda Mixa
Produkty Mixa jsem chtěla vždy vyzkoušet, protože jsem na ně slýchala pozitivní ohlasy. Jednou jsem narazila na tyto produkty v akci, tak jsem se rozhodla, že si je koupím. Micelární vodu používám k dalšímu odstranění zbytků make-upu, když náhodou všechno nestáhne odličovač. Také ji používám ráno na vyčištění pleti po probuzení. Micelární voda je bez alkoholu a parabenů a po nanesení se nemá oplachovat. Díky pH 5,5 je citlivá k pokožce. V obchodech se cena této micelární vody pohybuje od cca 130 Kč do 200 Kč. Mám ji již delší dobu, takže si nepamatuji, kolik přesně stála.


3. Čisticí gel Mixa
Dalším krokem při čištění pleti je čisticí gel Mixa. Tento gel by se měl používat ráno a večer. Já ho obvykle používám spíše večer. Stejně jako další produkty Mixa je tento gel bez alkoholu a parabenů. Nanáší se na navlhčenou pleť. Tento gel odstraňuje nečistoty a přebytečný kožní maz. Cena tohoto gelu se pohybuje do 120 Kč.


4. Krém Dove
Posledním krokem je namazání obličeje krémem, aby pokožka nebyla suchá a hlavně působila stále mladistvě, což v určitém věku zajisté oceníte. Dřív jsem používala jiný krém, ale pálil mě po něm obličej, tak jsem přesedlala na Dove. Ten mám ozkoušený už odmalička. :) Cena 75 ml krému je 49,90 Kč.


5. Odličovací tampony
Odličovací tampony používám jak k nanášení odličovače, tak micelární vody, dokonce i čisticího gelu. Bohužel si nikdy nemůžu zapamatovat značku těch kvalitnějších tamponů, takže se mi občas stane, že si koupím nějaké, s nimiž jsem totálně nespokojená a strašně se trhají. Vždycky je to spíš sázka do loterie. Cena odličovacích tamponů se pohybuje od cca 19,90 Kč do 40 Kč.

Jaké produkty používáte na čištění obličeje vy? :)

Mějte se fajn. :)

Andy

16. 2. 2017

Z deníku knihomolky - knižní TAG - This or that?

Ahoj!

Dnes jsem si pro vás připravila knižní TAG - This or that? Otázky se týkají knih. Zajímá tě, jaké knihy preferuji? Pojď se na to mrknout. ☺

Kniha vs. audiokniha?
Já osobně preferuji rozhodně klasickou knihu. Jedna z věcí, které na knihách miluji, je totiž jejich vůně. Miluji, jak kniha voní novotou, když si ji koupím. :) Klasické knize se podle mě nic nevyrovná. Audioknihy používám pouze při výuce ve škole, protože si daný příběh můžou poslechnout všichni žáci.

Próza vs. poezie?
Miluji básně, ne, že ne... Jedním z mých oblíbených žánrů jsou balady. Prostě Kytice Karla Jaromíra Erbena je mojí "srdcovkou". ♥ Miluji tu knihu, dokonce jsem o ní mohla povídat u dvou státních závěrečných zkoušek, protože jsem si na bakalářském i navazujícím magisterském studiu vytáhla stejnou otázku. ☺ Ale musím říct, že víc než poezii miluji prózu. Miluji knihy, které mě dokáží zaujmout svým příběhem.

Hardback vs. paperback?
Oboje má určitě své výhody. Hardback je díky své pevné vazbě odolnější vůči nárazům, paperback je díky své konstrukci zase o něco lehčí, co se váhy týče. Já však upřednostňuji hardback, nesnáším totiž u paperbacku, jak se ohýbají listy a vazba.

Tlustá kniha vs. hubená kniha?
Jak definovat tlustou nebo hubenou knihu? Co už je kniha tlustá? Asi záleží na jednotlivcích, každý považuje za tlustou knihu něco jiného. Já osobně preferuji knihy kolem 250 - 400 stránek. Někomu se to může zdát moc, někomu málo. Každopádně už mám za sebou i knihy o 650 stránkách. ☺ Myslím, že preferuji knihy tlusté.

Vlastní kniha vs. kniha z knihovny?
Jsem sběratelka, takže upřednostňuji spíše vlastní knihy, ale rozhodně nejsem ten typ člověka, který by nechodil do knihovny. Knihovnou rozhodně nepohrdnu. ☺

Tiché čtení vs. hlasité čtení?
Jednoznačně tiché čtení. Rozhodně si nemusím číst nahlas. Nahlas čtu pouze ve škole, když předčítám svým žákům nějakou ukázku, kterou nemají v čítance.

Čtení v klidu domova/knihovny vs. čtení kdekoliv?
Někdo má radši čtení v klidu domova, někdo preferuje knihovnu. Já jsem však člověk, který čte naprosto všude. Knihu tahám s sebou v kabelce téměř neustále. Čtu občas i za chůze, čtu cestou autobusem do práce a z práce, čtu ve vlaku. Jasně, nejvíc čtu doma, ale pokud můžu, čtu rozhodně i jinde. Když jsem třeba v knihkupectví a prolézám knižní novinky, přečtu si třeba 10 stránek knihy, abych věděla, do čeho jdu. :)

Ich-forma vs. er-forma?
Jsem jednoznačně pro ich-formu. Proč? Ráda se do hlavní postavy při čtení vcítím a v podstatě prožívám její život. Každopádně nezavrhuji ani er-formu, kterou je psána například moje milovaná série Harryho Pottera. ♥

Záložka vs. kousek papíru?
Snažím se používat záložky. Občas se mi však stane, že záložku, prostě někam založím. Oh, jak nečekané, když záložka slouží k zakládání, že? :D Každopádně ji občas založím tak důkladně, že už ji pak nemůžu najít. Takže se občas stane, že si knihy zakládám třeba jízdenkami z autobusu či vlaku.

Český autor vs. zahraniční autor?
Je mi to celkem jedno. V mé knihovně však převládají zahraniční autoři, protože mě prostě jejich knihy vždycky nějakým způsobem zaujmou, ať už se jedná o poutavou obálku, parádní název... Ze zahraničních autorů miluji třeba styl psaní J. K. Rowling a V. Roth.

Série vs. samostatná kniha?
Velmi těžká otázka. Rozhodně neodsuzuji ani jedno. Každý příběh má něco do sebe, ale zatím mě hodně baví různé knižní série, takže bych si asi vybrala sérii.

Napětí vs. romantika?
Tak tohle je ještě těžší otázka. :D Miluji knihy, ve kterých se snoubí všechno. Rozhodně miluji napětí, ráda si přečtu knihu, ve které dochází k nějakým nečekaným zvratům, ale zároveň miluji i knihy s prvky romantiky. Takže bych spíš řekla, že spojením obojího vznikne ideální kniha pro mě. ☺


12. 2. 2017

Andy na tripu - Velká Británie - 2. díl

Hello, 

how are you, my dear visitors? :) Ne, nebojte, tento článek nebude v angličtině. ;) Jen jsem při vzpomínání na Anglii zase dostala jazykovou horečku. :) Kde jsme to skončili minule? Jasně, u zpožděného vlaku z Calais do Doveru. Tak pokračujeme! Nasaďte si klobouky, protože teď přijde povídání o tom, co všechno jsme navštívili. Sama se divím, že jsme toho stihli tolik... Jdeme na to!

2. DEN - POKRAČOVÁNÍ - CESTA EUROTUNELEM, PŘÍJEZD DO BRITÁNIE, LONDÝN
"Wow, tak to je mazec!" tato slova mi prolétla hlavou, když jsme vjeli do vlaku. Jako víte co, v životě jsem podivnější vlak neviděla. Autobusem jsme museli projet až co nejdál "dále do vozu". Pak jsme zastavili a zůstali jsme normálně sedět v autobuse. Všichni pomalu ani nedýchali a čekali jsme, co se bude dít dál. Když se nalodila (v tomto případě spíše navlačila) všechna vozidla, začal se vlak pohybovat. Vlak měl jen pár malých okének, takže nebylo vidět téměř nic. ;) Ale jedním z nich jsme stihli zaregistrovat, že jsme již vjeli do tunelu. Po chvíli mi zalehly uši, tak jsem si vzala žvýkačku, abych to zalehnutí trošku uvolnila. Průvodkyně se nás ptala, zda jsme poznali, že už jedeme pod mořem. Ach, ty uši. :) Asi za hodinku (která jako by neuběhla, protože v Británii mají o hodinu méně) jsme vyjeli z Eurotunelu v Doveru. "Ty bláho! My jedeme po levé straně! To je masakr." začali všichni vykřikovat. Řítili jsme se směr LONDÝN. Cesta z Doveru měla trvat asi hodinu. Před Londýnem a v samotných londýnských uličkách však zhoustl provoz a my se asi další hodinu proplétali Londýnem na místo, kde nás autobus vysadil.

Příjezd do Londýna

Náš výsadek byl také jedno velké dobrodružství, protože všechny anglické autobusy měly dveře na levé straně, ale ten náš český samozřejmě ne. Tudíž bylo velké dobrodružství s partou rozjařených dětí vystupovat do silnice. :D Všichni jsme se ve zdraví dostali na chodník a začalo naše několikahodinové bloudění po Londýně. Naše první cesta vedla k London Eye. :) Kousek od pověstného "Oka" je samozřejmě Big Ben. Nejdřív jsme byli na nějakém 3D filmu, poté jsme si vystáli frontu na London Eye a viděli jsme Londýn z ptačí perspektivy. :) Z "Oka" je vidět např. na katedrálu Sv. Pavla, na Střep apod. A samozřejmě nesmím zapomenout na Temži. :)

Pohled přes Westminster Bridge na Big Ben

Vstupenka na London Eye - 21,5 £ 

Pohled na kabinu London Eye

Hungerford Bridge

The Shard - "Střep"

Pohled na katedrálu Sv. Pavla

Pohled dolů na další kabinu a Londýn

Pohled na Palace of Westminster a Big Ben

London Eye

Z prohlídky Londýna z "Oka" jsme si to šinuli kolem Palace of Westminster, Big Benu a sochy Olivera Cromwella, až jsme dobloudili k sídlu pana premiéra (v té době byl premiérem ještě David Cameron) na Downing Street.

Socha Olivera Cromwella

Downing Street

Downing Street
Z Downing Street jsem přes St. James's park pokračovali směrem k Buckinghamskému paláci. Tehdy celá Británie s napětím očekávala příchod malé princezny Charlotte, bohužel se narodila až po našem odjezdu, takže jsme neviděli žádnou z velkolepých oslav.

Buckinghamský palác
--- pokračování příště ---

Mějte se fajn. :)

Andy

11. 2. 2017

Knižní novinky - únor 2017

Zdravím vás, přátelé,

v únoru můžete na pultech knihkupectví narazit na různé knižní novinky. Najde si tam určitě to "své" každý - dospělí, dospívající i děti. Můžete narazit na tyto tituly:

1. Victoria Schwab - Divoká píseň - 336 stran - nakladatelství CooBoo
2. Matthew FitzSimmons - Příliš krátký provaz - 400 stran - nakladatelství Knižní klub
3. Marissa Meyer - Hvězdy nad hlavou - 288 stran - nakladatelství Egmont
4. Dugald Steer - Kroniky Drakologů - Dračí věštba - 256 stran - nakladatelství Brio


5. Joelle Charbonneau - Univerzita výjimečných - Zrada - 296 stran - nakladatelství Fragment
6. Sarah J. Maas - Krvavé ostří - 352 stran - nakladatelství CooBoo
7. Kiera Cass - Siréna - 304 stran - nakladatelství CooBoo
8. Genevieve Cogman - Neviditelná knihovna - 288 stran - nakladatelství Omega


9. Robert Jackson Bennett - Město mečů - 550 stran - nakladatelství Host
10. Kristina Ohlsson - Stříbrný chlapec - 184 stran - nakladatelství Mladá fronta
11. Lars Kepler - Lovec králíků - 560 stran - nakladatelství Host


Vybrali jste si? Máte nějaké doporučení na knihu?

10. 2. 2017

Ovesné košíčky s tvarohovým krémem a ovocem

Na 7 košíčků potřebujeme:

Na těsto:

  • 7 lžic ovesných vloček
  • 4 lžíce kokosu
  • 50 g mandlí
  • 1 lžíci medu
  • 4 lžíce vody

Na krém:
  • 1 odtučněný tvaroh
  • 1 sýr Gervais
  • sladidlo (stevie, Flavdrops, případně cukr) dle chuti

Nahoru:
  • ovoce dle chuti

V mixéru rozmixujeme ovesné vločky, mandle a kokos. Přidáme lžíci medu a vodu. Pokud se nám těsto hodně rozpadá, přidáme ještě vodu, pokud je moc tekuté, přidáme naopak trošku vloček. Těsto plníme do formy na muffiny tak, aby nám uprostřed zůstal důlek na náplň. Dáme péct do předehřáté trouby na 180°C asi na 10 - 15 minut. Mezitím si připravíme krém. Smícháme odtučněný tvaroh s jedním sýrem Gervais a dle chuti přidáme sladidlo. Upečené košíčky necháme vychladnout a plníme tvarohovým krémem. Dozdobíme ovocem dle chuti.

Dobrou chuť! :)


9. 2. 2017

Andy na tripu - Velká Británie - 1. díl

Ahoj! :)

Rozhodla jsem se, že vám napíšu něco málo o své cestě do Velké Británie, kterou jsem absolvovala v roce 2015. Proč? Především proto, že to pro mě byl nevšední zážitek, ale také proto, že určitě spousta z vás o cestě do Británie přemýšlí, nebo možná váhá, jestli se tam vůbec vydat. Možná by vám právě tento článek mohl usnadnit rozhodování. Tak jdeme na to.

PŘÍPRAVY NA CESTU
Na cestu do Velké Británie jsem se nesmírně těšila už asi měsíc dopředu. V životě jsem nebyla dál než v Polsku nebo v Německu, prostě typický "Čecháček - vesničan". :D (Vlastně... teď si vzpomínám, že je to už 10 let, co jsem byla se školou v Itálii na sportovním kurzu, takže bych lhala.) To bych nebyla já, aby se něco nesemlelo ještě před odjezdem. Samozřejmě jsem zjistila, že mám už asi rok propadlý pas, takže jsem do Británie vyrážela pouze s občankou. Naštěstí mě kolegyně ujistila, že na občanku do Británie i létá, tak mě trošku uklidnila. Blížilo se datum odjezdu. Ano, odjezdu! Autobusem!

1. DEN - ODJEZD Z ČR, PRŮJEZD NĚMECKEM A BELGIÍ
Bylo 27. dubna 2015. Dopoledne jsem strávila v práci. Přišlo odpoledne, bylo něco mezi 13 - 14 hodinou a my jsme nasedali do autobusu. Naštěstí jsem měla k dispozici sama pro sebe celou dvojsedačku, ale i tak to byl opravdu nevšední zážitek. :D Všichni jsme se nalodili a vyrazili jsme. Naše první zastávka byla u restaurace McDonald's na Rozvadově, kde všechny děti, které byly přítomny v autobuse, rozházely veškeré kapesné v českých korunách za cheeseburgery a zmrzliny. Všichni přítomní uspokojili své choutky a mohli jsme pokračovat v cestě. Brzy jsme překročili hranice s Německem. Ještě chvilku jsem si četla, případně jsem se kochala krásnou německou krajinou, ale brzy se setmělo a už se nedalo dělat téměř nic. Po nějaké době jsem usnula, až jsem se probudila někde kousek před Frankfurtem nad Mohanem, kde je největší letiště v Německu. To mě i takhle za tmy celkem uchvátilo. Zbytek cesty Německem a částí Belgie jsem prospala. Pomalu jsme se blížili k francouzským hranicím.

Krajina kolem německé dálnice.

2. DEN - CALAIS - HRANIČNÍ KONTROLA A ZPOŽDĚNÍ VLAKU
Kolem 3:00 jsme dorazili do Calais. No, řeknu vám, rozlámaná z jízdy jsem byla solidně, takže jsem vzala zavděk alespoň protažením ve formě návštěvy místních umýváren, kde jsme si vyčistili zuby. Tedy ti, kteří si nezapomněli do příručního zavazadla dát kartáček a pastu. Zbytek měl jaksi smůlu. Ne, nebyla jsem mezi zbytek, já kartáček měla. :) Fakt! :D Pak jsme čekali, než na náš přijde řada s kontrolou cestovních dokladů. Věřte mi, že jsem měla trošku vítr, protože jsem s sebou měla jen tu zpropadenou občanku. Naštěstí jsme všichni prošli a bylo vystaráno. Ale pak přišla komplikace v podobě zpožděného vlaku z francouzského Calais do britského Doveru. Čekali jsme na něj skoro 3 hodiny. Do vlaku jsme autobusem najížděli kolem 6:00 ráno.

Autobus před námi vjíždí do vlaku - Eurotunel - Calais.

Tak už jsme taky ve vlaku - Eurotunel - Calais.

--- pokračování příště ---

Mějte se fajn. :)

Andy


5. 2. 2017

Filmová recenze - Všechno nebo nic

Název: Všechno nebo nic

Originální název: Všechno nebo nic


Žánr: Romantická komedie

Rok vydání: 2017

Délka: 107 minut


O ČEM FILM JE: Film vypráví o dvou dlouholetých kamarádkách, Lindě a Vandě, kterým je třicet a pracují v pronajatém knihkupectví. Linda má dceru, kterou vychovává sama po tom, co ji opustil její muž. Vzbuzuje pocit zodpovědnosti, která naopak chybí Vandě. Vanda žije nespoutaným životem a chlapy střídá jako na běžícím páse. Ve skrytu duše však doufá, že najde toho pravého. V knihkupectví s nimi pracuje kamarád Edo, homosexuál, který také touží po tom, aby ho někdo miloval. Životy těchto tří lidí zkříží několik mužů. Nebudu vám tu prozrazovat, jak film dopadne a který z mužů je ten pravý. Podívejte se na film sami.

MŮJ NÁZOR: Navzdory tomu, že téma filmu už je trošku ohrané, a může tudíž působit jako takové klišé, jsem se v kině bavila od začátku do konce. Na této romantické komedii jsem byla s kamarádem a můžu říct, že se bavil i on. (Ne, není gay. ☺) Ve filmu je spousta vtipných momentů a hlášek. Velmi příjemně mě překvapilo herecké obsazení. Táňa Pauhofová a Klára Issová jsou před kamerou ostřílené a na tyto role se velice hodily. Velkým (a troufám si říct velmi milým) překvapením bylo obsazení dvou mužských rolí polskými herci. Sice mi vadil jejich český dabing, protože jim to všude - jak se říká česky - neštymovalo, ale jinak teda palec nahoru za výběr těchto dvou fešáků. U těchto dvou platí přesně to, co si myslím už delší dobu, pár šedin dělá z mužů totální fešáky. Asi jsem se zamilovala. ♥ Jen bohužel nevím, kterého z nich bych si vybrala. :D Plus u tohoto filmu je také úvodní píseň, kterou nazpívala Ewa Farna. Film je především pro dámy, co vám budu povídat, ale v kině byla i spousta mužů, ba dokonce se asi bavili, protože se sálem rozléhal i mužský smích. Film jednoznačně doporučuji. V určitých momentech se mi chtělo dokonce i brečet. Asi jsem nějaká přecitlivělá... ☺

HODNOCENÍ: 90 %

TRAILER:


5. února 2017 - Pololetní prázdniny a nové rubriky na blogu.

Zdravím, moji milí čtenáři!☺

Jak jste si užili víkend? Já jsem měla víkend dokonce prodloužený! V pátek jsme měli pololetní prázdniny, takže jsem se rozhodla, že nebudu sedět doma na zadku a využiji volného dne k výletu a k nákupům. Byl jsem domluvená se dvěma kamarádkami a s jedním kamarádem, takže den jsem měla mít opravdu nabitý. A tak jsem vyrazila směr Praha.

První zádrhel nastal hned na úvod. Z bytu jsem po hektickém ránu odcházela v 10:20, autobus mi jel v 10:28. No, zaplať pán bůh, že na zastávce bylo hodně lidí. Naštěstí jsem ho stihla. Cestou jsem si četla Bajky barda Beedleho, takže nic zvláštního. Po příjezdu do Prahy jsem sedla na metro a jela jsem na Národní třídu za Ivet (Sladké dobroty od Ivety), se kterou jsem se neviděla snad dobrých (skoro) 10 let. Ufff, to je hrozné, jak ten čas letí. Společně jsme si došly do Subway, daly jsme si půlku bagety a lehce jsme pokecaly. Ivet se pak musela vrátit do práce, takže mi ukázala, kde najdu "Hlavu Franze Kafky", a pádila. Já jsem se chvilku kochala, ale bylo ošklivé počasí, tak jsem to brzy vzdala a vyrazila jsem na metro, kterým jsem se přesunula na Anděl. Měla jsem tam sraz s Kuli, mojí těhotnou kamarádkou. Čekala jsem na ni v přízemí nákupního centra, poslouchala jsem hudbu a četla jsem si, když ke mně přišly dvě dívky - jedna z nich byla moje bývalá žačka a druhá moje současná žačka. ☺ Jak je ten svět malý. Chvilku jsme si povídaly, ale pak už dorazila Kuli. S Kuli jsme vyrazily do Blázince na jídlo. Původně jsem si nechtěla dávat oběd, protože jsem měla asi před 2 hodinami tu bagetu, ale nakonec jsem neodolala. Jídlo jsem ani všechno nesnědla. Potom jsme s Kuli brouzdaly po obchodech. Koupila jsem si takové zateplené šaty v Terranově a černou košili v NewYorkeru. Od 16:00 jsme měli jít s Vojtou do kina na Všechno nebo nic. Kuli se rozhodla, že půjde na Fantastická zvířata a kde je najít. My s Vojtou jsme na "Zvířatech" už byli, takže jsem se s Kuli rozloučila a čekala na Vojtu. Vojta přišel ve velmi rozverné náladě, takže jsem se opravdu nenudila. :D Film jsme si užili. Po filmu se mnou musel Vojta ještě absolvovat nákupy oblečení. Koupila jsem si ještě troje džíny. A podařilo se mi v C&A potkat pana skladatele Ondřeje Soukupa. Samozřejmě jsem se s ním chtěla vyfotit, ale bylo mi trapné ho oslovit. :D Jsem tele. Pak se už nic zvláštního nedělo. Jeli jsme domů. V autobuse jsme se domluvili, že si příští víkend dáme maraton Pána prstenů. Tak jsem na nás zvědavá. Řekla bych, že tak po prvním dílu usnu. :D Vojta mi však sliboval, že mě bude budit. Ať se opováží a kopnu ho asi do hlavy. :D No, uvidíme za týden.

V sobotu jsem se probudila a nějak mi nebylo úplně dobře. Přesto jsem odpoledne absolvovala volejbalový zápas našich Kocourů a pak ještě večeři a pokec a kolegyní. Dneska ráno jsem se probudila a jako nic moc, vážení. Něco mi pravděpodobně sedlo na průdušky, takže jsem si uvařila čaj a naprosto odporný odvar z tymiánu. Snad to pomůže.

Jinak jsem se rozhodla, že na blog přidám nové rubriky. ☺ Inspiroval mě k tomu zhlédnutý film. Budu sem přidávat recenze nejen na knihy, ale také na zhlédnuté filmy. Další z plánovaných rubrik je takové kosmetické okénko, ve kterém vám ukážu, jaké produkty pravidelně používám a jaké produkty jsem vyzkoušela.

Koukám, že jsem se nějak moc rozepsala. Snad jste se neunudili k smrti. Pokud jste dočetli až sem, získáváte jedno malé bezvýznamné plus. :D

Užijte si zbytek víkendu. ♥ Já si ho užívám v posteli s knihou a čajem.

Andy

Pikantní medová kuřecí křídla

Na 4 porce potřebujeme:
  • 700 g kuřecích křídel
  • 4 lžíce oleje
  • 5 lžic medu
  • 6 lžic sojové omáčky
  • 1 lžička mleté sladké papriky
  • 1 lžička chili
  • 1 lžička soli
  • 1 lžička mletého barevného pepře
  • 0,5 lžičky grilovacího koření
  • 2 - 3 stroužky česneku

V míse smícháme olej, med, sojovou omáčku, mletou sladkou papriku, chili, sůl, pepř a grilovací koření. Stroužky česneku prolisujeme a celou marinádu pořádně promícháme. Kuřecí křídla opláchneme, necháme okapat. Poté je vložíme do marinády a pořádně promícháme tak, aby křídla byla marinádou celá obalená. Necháme v lednici minimálně hodinu odležet. Lepší je nechat křídla marinovat přes noc. Křídla vyskládáme na plech a přelijeme zbylou marinádou. Pečeme zkryté alobalem v troubě předehřáté na 150°C asi 45 minut. Poté odkryjeme, zvýšíme teplotu asi na 190°C a pečeme ještě asi 30 minut, dokud se nám na křídlech nevytvoří kůrčička (po 15 minutách jsem pustila horkovzdušnou troubu).

Dobrou chuť. :)



4. 2. 2017

Knižní recenze - J. K. Rowling: Bajky barda Beedleho

Název: Bajky barda Beedleho

Originální název: The Tales of Beedle the Bard


Žánr: fantasy - kouzelné pohádky

Rok vydání: 2013

Nakladatelství: Albatros

Počet stran: 127

O ČEM KNIHA JE: Kniha je dalším dílem z pera slavné autorky J. K. Rowlingové. Tato slabá knížečka je vlastně takovým artefaktem ze série Harryho Pottera. Tuto knihu dostala od Albuse Brumbála jako dědictví Hermiona Grangerová. Knížečka obsahuje pět pohádek z kouzelnického světa, které sepsal bard Beedle. Bard Beedle žil v 15. století, narodil se v Yorkshiru a měl hustý a dlouhý plnovous. Pohádky barda Beedleho jsou doplněny komentářem profesora Brumbála a různými poznámkami pod čarou. V knize najdeme tyto pohádky - Čaroděj a skákající hrnec, Fontána příznivé sudby, Mágovo chlupaté srdce, Králice Alice a chechtavý pařez a Příběh tří bratří.

MŮJ NÁZOR: Jelikož mám ve třídách, které učím, spoustu žáků, kteří jsou stejně jako já fanoušky Harryho Pottera, dostala se mi prostřednictvím jednoho z žáků do rukou tato kniha. Tímto bych chtěla poděkovat Tomovi. Kniha je velmi krátká, má pouhých 127 stran se vším všudy. Na začátku knihy najdeme úvod sepsaný J. K. Rowlingovou, ve kterém autorka popisuje, kdo je vlastně bard Beedle a jak se do knihy dostaly poznámky profesora Brumbála. Následuje pět pohádek, které jsou doplněny komentářem profesora Brumbála, jak jsem již zmiňovala výše. Vždy je v knize pohádka, hned za ní následuje Brumbálův komentář, poté další pohádka atd. Pohádky jsou velice zajímavé, nejvíce se mi z nich líbí pohádka Příběh tří bratří. Tento příběh určitě všichni fanoušci Harryho Pottera znají. Má pro mě prostě takové kouzlo, protože je spjatý s Harrym, Ronem a Hermionou. Jinak musím říct, že se mi líbily všechny příběhy, nejméně však Králice Alice a chechtavý pařez. Hodně mě zasáhl příběh Fontána příznivé sudby. Nechci vám tady vyprávět, o čem příběhy jsou, protože by pak pro vás nemělo cenu si knihu přečíst. Přečtení knihy však doporučuji, a to i přesto, že mi občas vadily komentáře profesora Brumbála. Přišly mi takové o ničem. Některé byly celkem zajímavé, ale většinou jsem si z komentářů téměř nic neodnesla. Příště bych knihu ponechala bez nich, i když by rozhodně neměla takové sepětí se sérií Harryho Pottera. Na konci knihy najdeme ještě dopis Georgette Mulheirové, výkonné ředitelky nadace Lumos, která se zabývá ochranou a podporou práv dětí a zlepšuje život bezbranným malým dětem. Koupí této knihy právě nadaci Lumos podpoříte. Kniha rozhodně stojí za přečtení. Mrzí mě snad jen to, že pohádek v knize nebylo víc.

HODNOCENÍ: 80 %






3. 2. 2017